Chcete mít doma fotbalovou hvězdu? Pak zvolte individuální trénink

Odborníci říkají, že se sportem u dětí by se mělo začít do 7 let. Vy znáte své dítě nejlépe a víte, zda zvládne pravidelný trénink, má disciplínu a umí být týmové.

Pro malé fotbalisty máme v nabídce fotbalové tréninky od Rioso, které jsou buď individuální, nebo v menších skupinkách. V Praze Dejvicích je vyzkoušela je mama blogerka Veru Harnol s pětiletým Lukáškem, který je velký fotbalový nadšenec. Blogerka má srovnání i s jinými typy tréninku a o své dojmy se podělila. 

Ukažte mi nabídku fotbalových tréninků

Lukášek patří mezi kluky, kteří milují fotbal. Rád ho sleduje v televizi, má nastudované triky z YouTube, občas si zahraje fotbal na tabletu, ale nejvíc samozřejmě miluje být venku s míčem a hrát zápasy se svým tátou. Celé léto čekával na zahradě, až přijede taťka z práce a dá si s ním zápas. Lukášek doslova odpočítával dny, kdy skončí prázdniny a začnou mu fotbalové tréninky.

Pětiletý Luky má fotbal dvakrát týdně – jednou na trávníku, jednou v tělocvičně. Je ve skupině s dvaceti dalšími chlapečky a my rodiče můžeme sledovat jen z dálky, jak trénink probíhá.

Dnes vám ale popíšu trénink, který byl individuálnější, a já děkuji, že jsem mohla být součástí a sledovat (a nafotit) i průběh tréninku.

Upřímně jsem ráda, že mohl Lukášek zažít i jiný fotbalový trénink, než na který je zvyklý. Přijali jsme pozvání od Rioso a uvítali možnost otestovat Sportovní areál na Dlouhém lánu, který je na Praze 6 v Dejvicích. Areál je nový, tudíž v krásném stavu, jak uvidíte na fotografiích. Fotbalové tréninky probíhají na umělém trávníku, v areálu je i běžecký ovál, tenisový kurt a jiné sportovní vyžití, jsou zde i tribuny na sezení.

Trénink vedli dva zkušení trenéři, kteří se věnovali čtyřem dětem. Na začátku se všichni představili, ve zkratce byli kluci seznámeni, co v průběhu tréninku zažijí, a rychle se šlo na věc.

Předem bylo postaveno několik stanovišť. Trenéři ukázali, co se bude na místě dělat, a malí sportovci je rychle napodobovali. Lukášek měl ve skupině stejně starého chlapečka, jako je on, a dva sedmileté. U těch starších bylo znát, že jsou zkušenější, rychlejší, ale také byli týmoví a ty malé špunty učili a radili jim. Nesoupeřili mezi sebou.

Když Lukášek něco neuměl (ano, i to se stalo), tak se mu trenér věnoval tak dlouho, dokud to nepochopil. Trpělivě mu vše vysvětlil, ukázal, pochválil ho, když to vyšlo. To se mi líbilo moc, že trenéři “borce”, jak klukům říkají, chválí, když si to zaslouží. Já si myslím, že je to super motivace, ženou je dopředu a sportovci chtějí být lepší a lepší.

Lukášek se soustředil na maximum, já jsem ho sledovala a byla jsem vážně moc pyšná. Nemá v povaze se vzdávat, při sportu ze sebe vydá vždy úplně všechno, což po mně nemá, je 100 % sportovně nadaný po svém tatínkovi.

Zcela upřímně musím říct, že byl trénink náročný a makačka, žádná „ulejvárna”. Kluci byli zavaření, ale šťastní. Trenéři dohlíží na pravidelný pitný režim a minutové pauzy.

Po tréninku došlo i na zápas, na tohle se podle mě těšili všichni nejvíc. Dvě branky, hra dva na dva. V téhle chvíli jsem se hodně nasmála. Lukášek v sobě zatím nemá nějaké nahrávání a přihrávky spoluhráčům. Je zvyklý hrát jen proti svému tátovi. Zatím si tedy hrál sólo hru, ale věřím, že časem si zvykne na to, že fotbal je týmový sport.

Bavila jsem se s trenérem, zdali jsou všechny tréninky v takovém počtu dětí a v tomto duchu. Taky mě zajímalo, jestli se tréninku mohou zúčastnit i děti, kterým není sport úplně blízký. Samozřejmě, že ano! Tady se dětí učí, že pohyb je zábava, ne utrpení. Sport je vhodný pro všechny. A když se sejde větší skupinka dětí, tak se jim věnují klidně i tři trenéři.

Slovy trenéra: “Na skupinových trénincích trénujeme s 2–5 hráči. Tento počet je ideální k tomu, aby se neztratila intenzita a kvalita tréninku. Jak na individuálních trénincích, tak i na skupinových se zaměřujeme na zlepšení individuálních herních činností jednotlivce, jako je přihrávka, zpracování míče, vedení míče, střelba na bránu, obcházení soupeře atd. Při tréninku rozvíjíme kondiční a koordinační schopnosti hráče. Na těchto trénincích využíváme i různé herní kombinace založené na přihrávce, nabíhání a zakončení.”

Po řádném závěrečném protažení Lukáškovi stále zůstával úsměv na rtech. Odcházel nadšený a plný dojmů. Na místě mi ihned řekl, že by chtěl chodit trénovat i sem. Slíbila jsem mu, že to s tatínkem probereme a zvážíme.

Pokud máte doma malé sportovce, doporučuji vyzkoušet trénink pod vedením těchto trenérů. Za nás s Lukáškem dáváme klukům sto bodů a držíme jim pěsti, ať jsou děti i nadále tak nadšené z jejich tréninků. Děkujeme.

Pokud vás takto vedené fotbalové tréninky zaujaly, podívejte se na naši nabídku.