V Zoo Tábor uvidíte bílé klokany i nakrmíte velbloudici Frídu

Zoo Tábor není tak úplně typická zoologická zahrada, nenajdete tu kotce plné tísnících se zvířat, naopak hned při vstupu na vás dýchne příjemná atmosféra spíše takového zooparku. S dětmi tu strávila příjemný čas blogerka Vendula a podělila se o zážitky. Pojďte se projít zoo, kde zvířátka mají jména!

Jak si Vendy s rodinou užila návštěvu táborské zoo?

Návštěvy zoo a poznávání nových zvířátek už tak nějak patří k našim výletům. Měli jsme možnost navštívit zoologické zahrady v Dánsku, Německu a nespočet u nás v Česku. Zoo v Táboře jsme si nechali na závěr naší dovolené na jihu Čech.

Zoo v Táboře ale nemusela vůbec existovat, nebýt nového majitele, pana Evžena Korce, který ji odkoupil od předešlého majitele, a většině zvířat tím doslova zachránil život. Je to již tři roky a od té doby zoo jen vzkvétá, většina zvířátek tu má jméno a jde znát, jak krásný a úzký vztah se svými ošetřovateli mají.

Dostali jsme příležitost nakrmit v ohradě lamu Navaru a velbloudici Frídu. Dokud nedošla mrkev, byly s námi velké kámošky a tulily se o sto šest. Pro naše děti další úžasný zážitek, který prostě jen tak nezažijeme.

Soused Navary je 16letý velbloud, který za svůj život stihl zplodit 15 mláďat.

Po krmení lamy a velblouda jsme se vydali omrknout pštrosa emu a taky klokany. Táborská zoo chová klokany albíny, Myšku a Skipiho, kteří spolu mají rodinku.

U výběhu klokanů pak naleznete první toaletu v zoo a velké indiánské teepee s ohništěm, za kterým už začíná obří výběh pro divoká prasata, která se tu mají doslova jak prasata v žitě. Na fotce je tak desetina osazenstva a všichni měli evidentně odpolední siestu, protože ani nemrkli a jen odfukovali.

V sousedství prasat bydlí rys, který má tak domácí prostředí plné vzrostlých stromů, že se na jeden vyšplhal a byl dobrých 30 metrů vysoko.

Pokračovali jsme stezkou kolem hnědých medvědů. Johnny, evidentně medvědí kápo, seděl opřený o strom a jen sledoval pořádek ve svém revíru. Napočítali jsme celkem 4 medvědy hnědé a ten jejich výběh jim závidí určitě i soused rys. Takové rokliny, strže, nory… páni, ti se mají!

Procházíme pak kolem tygrů, kteří ve vedru tvrdě spí, až dojdeme k sovám a krkavcům. Hedvika a Nicolas, sovice sněžné, měli právě malé vylíhlé sovičky a proto byl jejich výběh dočasně zakryt bambusovým plotem. Ale i tak šlo krásně vidět, jak Nicolas vždy odcupital pro myš a hrdě ji donesl Hedvice až pod nos. Prostě soví láska.

Hned vedle nás zaujali puštíci bradatí, Ajša a Žižka. Ta jména! Ajša/Žižka vypadal jak ředitel celé zoo, jak se důležitě natřásal na bidélku.

A to už naše děti zahlédly hřiště s občerstvením, takže jsme měli na dalších 30 minut o zábavu postaráno. Ve stánku najdete klasické občerstvení jako džusy, nanuky, sladkosti, pro táty pivo a k jídlu pouze párek v rohlíku. Milá je pak možnost zapůjčení dek pro odpočinek v trávě. Krom klasických prolézaček je tu dřevěný vláček a taky domeček pro morčátka.

Zoo je kompletně bezbariérová, na cestách je štěrk a s trochou snahy je projedete se všemi typy kočárků. Pouze část kolem medvědů hnědých a tygrů je do kopce, což v kombinaci štěrk, kopec, prachová cesta dá dost zabrat.

Po zmrzlinovém občerstvení jsme vyrazili dál, čekala nás totiž ještě minimálně půlka zoo! Na řadě byly surikaty.

Procházkou projdeme kolem lva a pumy až do části zvané farma.

Na farmě pak chovají prasata, krávy, ovce, slepice a morčata a hlavně kozy! Do výběhu se dostanete raz dva, dveře jsou stále otevřené tak napůl, až se trochu divím, že kozy neběhají po celé zoo. Všechny byly milé a kontaktní, výjimečně nás žádná nepotrkala.

Za zmínku určitě stojí i spousta papoušků ara, kakadu, dále pak malpy, nosálové, mary a mývalové, obří výběh včetně soukromého jezírka pro jeleny a daňky.

My jsme ještě s radostí běželi na komentované krmení medvědů baribalů Giňi a Gilyho, kde jsme se dozvěděli takových zajímavostí, že jsem nestačila koukat. Medvěd baribal miluje především zeleninu a ovoce! Do ohrady jim lítalo asi 10 kg ovoce a zeleniny – jablka, mrkve, meruňky, hrozny a žlutý meloun, který zblajzli rychlostí blesku. Maso dostávají jen dvakrát týdně a kdyby si měli vybrat mezi masem a chlebem, vždy si vyberou chléb.

Medvědi opravdu milují med lesních včel, kořínky, oříšky a semínka. V přírodě pak živočišnou složku získávají hlavně z brouků a larev hmyzu. Jsou to takoví čističi lesa, kdy rádi požírají mršiny a uhynulá zvířata. Mě zaujala informace, že si zoo odebírá neprodané ovoce a zeleninu z Tesca a po důsledném přebrání pak mají pro medvědy i laskominy jako borůvky, maliny a jiné ovoce.

Jak hodnotím Zoo Tábor? Nečekali jsme nic zvláštního a odjížděli jsme po 5 hodinách nadšení a moc spokojení. Shodli jsme se, že nám tento typ zoo vyhovuje mnohem víc. Raději menší a komornější než obří komplexy, které člověk nestihne projít ani za víkend. Zoo Tábor fandíme a určitě se zase zastavíme.

Chci koupit vouchery do Zoo Tábor

Poslední zastávku jsme si udělali v restauraci, která je v samém srdci zoo. Má krásný dřevěný interiér a dvě terasy, z jedné čučíte na opice malpy a z druhé se naskýtá krásný výhled na celou zoo.

Uvnitř restaurace je celkem slušný koutek, nechybí přebalovací kout na toaletě, včetně nočníku a dětského prkýnka. V nabídce byly klasické české hotovky typu smažený řízek a guláš, pro děti špagety, rajská a kuličky masa a smažení dinosauři. Ty bych dětem usmažila pro zábavu, ne k jídlu… Osobně tedy doporučuji vzít do zoo vlastní svačinku.

Malé upozornění na závěr – ač někdy zoo působí, že jste u zvířátek doma na návštěvě v obýváku, stále jste v zoo. Jste tedy sice blízko zvířatům, ale proto jsou blízko i elektrické ohradníky, takže dávejte pozor na děti.

Vyrazte s dětmi na prodloužený víkend do Tábora a navštivte nejen zoo, ale prozkoumejte i další atrakce, které město nabízí. Třeba Muzeum Lega, Strašidelné podzemí nebo Jump Arénu.

A nebo si naplánujte delší pobyt na jihu Čech a inspirujte se nabídkou na ubytování pro rodiny s dětmi.

Ukažte mi další možnosti ubytování v jižních Čechách