Na kafe s… Vojtou Petrusem

V rámci dalšího rozhovoru ze série „Na kafe s… “ jsme si popovídali s Vojtou Petrusem z našeho vývojářského frontend týmu. Jak se dostal k nám do Slevomatu a na čem aktuálně pracuje? To všechno a mnohem víc v rozhovoru!

Jaká byla tvoje cesta do Slevomatu?

Před Slevomatem jsem vyzkoušel několik různých prací a prostředí. Jako první to bylo městské/politické prostředí, což byla určitě zajímavá zkušenost, ale zjistil jsem, že to určitě není něco, kde chci být. Pak jsem šel do agentury, která byla vážně taková echt agentura. Tam jsem měl možnost pracovat pro klienta, který byl korporát v nejpravějším slova smyslu. Vyzkoušel jsem si tam to nejlepší z obou variant zároveň. 🙂 A odtamtud mé kroky vedly do startupu. Šéfové tu byli mladší než já, ale zároveň neskutečně nadaní kluci. Celý projekt procházel v té době rozsáhlou proměnou a já jsem předělával frontend do Reactu, ikdyž jsem se s ním teprve učil. Bylo to zase něco úplně jiného. Bohužel od projektu odešli investoři a díky tomu jsem se dostal do Slevomatu.

Takže jsem si opravdu prošel různými společnostmi, ale tady mi to vyhovuje fakt nejvíc – co se týče kombinace větší firmy a malého týmu. 

Zmínil jsi svůj tým – v jakém týmu tě tu najdeme a co je tvou hlavní zodpovědností?

Pracuji tu jako Frontend vývojář v Reactu pro boční projekt Termino. Jedná se o rezervační systém pro naše obchodní partnery, který využívají buď jako svůj primární rezervační systém, a nebo jako sekundární, na který napojí vlastní systémy. Jednu část máme pro hotely v rámci segmentu Cestování. Druhá část je rezervační systém pro lokální služby typu kadeřnictví, masáže, únikovky a spoustu dalšího. Právě díky tomu si zákazník může koupit voucher rovnou na nějaký konkrétní termín. Nemusí zdlouhavě hledat a obvolávat hotely a živnostníky, aby zjistili, jestli mají v daném termínu volno. Výrazně to ušetří zákazníkovi práci, protože si rovnou vyfiltruje daný termín a nemusí nikam volat, což nemá nikdo rád. 🙂

Termino je něco, co se tu vybudovalo úplně od začátku. Byly nějaké velké překážky, které jste museli překonávat?

Nestál jsem úplně u zrodu systému v rámci Cestování. To už nějaký čas běželo, ale u lokálních služeb jsem tu úplně od začátku. Tam jsme to s Kuřetem rozjížděli sami, co se týče frontendu.

Ono se to nezdá, ale v rámci lokálních služeb je to hrozně moc komplexní věc z hlediska všeho, co má ten systém umět. Snažíme se udělat univerzální rezervační platformu pro všechny různé druhy podnikání, a tam se to může opravdu hodně lišit. Vezmi si třeba nějakou restauraci, vedle toho velký masážní salon, který má 50 masérů a k tomu ještě malý kosmetický salon s jedním křeslem nebo půjčovnu kol. Každý z nich funguje v rámci svého samostatného světa a my se to snažíme dát do jednoho systému tak, aby to splňovalo vše, co potřebují, ale abychom tomu udrželi zároveň stále tu jednoduchost. A to je za mě největší výzva tohoto projektu. Samozřejmě si za to všechno nechci brát zásluhy já, aktuálně je nás v týmu cca 8 – za vývoj, pak kolegové z produktu a designu a kolegové z týmu Péče o partnery, od kterých jde přímá zpětná vazba k systému.

V čem si myslíš, že práce, kterou tu děláš, je jiná než jinde? Je pro tebe důležitý pro koho děláš to, co děláš? Mám pocit, že velmi často si lidé říkají, že vývojáři sedí jen za počítačem a je jim jedno, co si tam ťukaji a pro koho, protože jsou ve svém světě. Jak ty to máš? Nemyslím si totiž, že to platí tady pro lidi ve Slevomatu.

Pro mě je důležitý nejen samotný produkt, ale také finální zákazník, který to bude využívat. To jsou v tomhle případě pro mě obchodní partneři. Nemohl bych pracovat na projektu, který by mi nedával smysl, což se mi právě stalo v předchozí firmě. I když jsem měl možnost vyzkoušet si skvělé věci, nemělo to žádnou extra přidanou hodnotu. Tady vidím, že to význam vážně má a je to projekt, který tu jinde není.

Vidím tu taky výhodu našeho menšího týmu. Jsem díky tomu blíž tvorbě zadání. Nemáme to oddělené tak, že by mi jen přišlo zadání, které bych nějak zpracoval a slepě zpátky poslal výstup. To by bylo strašně depresivní. To, co tu máme, není tak úplně běžné.

Zároveň máme velkou svobodu – a to fakt není jen kec. 🙂 Většinou svoboda znamená “dělejte si co chcete, ale do zítra to chci mít”. To u nás není, u nás máme tu svobodu v tom dělat věci fakt dobře, i kdyby to mělo trvat o trochu déle. Co mi přijde skvělé je taky to, že nám to není jedno. A těch lidí, kterým na tomhle projektu záleží, je fakt dost a to mi přijde parádní. Je radost pracovat s lidmi, které nemusíš do ničeho nutit, ale sami chtějí, protože je to baví. Nikdo za mnou nestojí a neříká, že jsem na něčem strávil moc času. Právě v tomhle je to pro mě důležité. 

Co teď třeba konkrétně řešíš? Když se teď po rozhovoru vrátíš ke stolu, k čemu zpátky zasedneš?

Musím si vzpomenout, co jsem dělal předtím. 😀 Všechno děláme po menších úkolech, které nám chodí od produktu. Teď dělám na něčem, co zpřehlední zobrazení kalendáře. Plní se nám spousta provozoven – mají různé události, blokace apod. a už se to kvůli tomu špatně zobrazuje. Takže aktuálně vymýšlíme algoritmus, jak ty věci spojit dohromady, aby tam byl daný maximální počet sloupců a věci, které se nevejdou, aby se chytře sdružily do jednoho „bobíku“. Většinou se takovéhle změny vyrábí na základě zpětné vazby od partnerů, která nám chodí od Míši z produktu. My se k tomu vyjádříme a začneme na tom dělat. A do toho řešíme takové běžnější údržbové věci – čtení jednotlivých review, ke kterým se musím vyjádřit, a taky code review mezi námi. Takže mezitím, co spolu mluvíme, mi tam určitě kolega poslal připomínky, které budu muset zpracovat. 😀

Na co se teď v brzké době nejvíc těšíš?

Na co se moc těším a co doufám, že klapne, je schůzka s nevidomým partnerem. Máme jich hned několik a pracujeme se zpětnou vazbou, v rámci které jsme zjistili, že i když to z velké části funguje i pro partnery se zrakovým postižením, stále jsou některé věci, které bychom mohli zlepšit. A vypadá to, že to jsou sice pro nás jen drobnosti, ale pro ně překážky, kvůli kterým to nemůžou používat. Upřímně jsem čekal, že tam bude víc problémů, protože jsme s takto handicapovanými partnery nepočítali. Moc rád bych s některým z těchto partnerů sednul a pozoroval, jak náš systém používají a kde mají největší problémy.

Kdybys měl Slevomat popsat třemi slovy?

Určitě bych řekl, že svoboda – je to otřepané, ale je to tak. Pak taky i zodpovědnost. Vím, že mě na začátku překvapilo, že tady na vývojáře není vyvíjen tlak, ani kontrola. Kromě pár společných stand-upů a nějakého code review, který si vzájemně děláme. Tlak je ale minimální. A z toho, co vím a pozoruji, jsou lidé ve Slevomatu svědomití a zodpovědní sami od sebe. Nehrozí, že by se to tu strhlo do anarchie. No a bohužel taky chaos – za dobu, co tu jsem, jsem zažil hodně personálních a organizačních změn a ne vždy to bylo bezbolestné. I přesto můžu s klidným svědomím práci ve Slevomatu doporučit a sám jsem zvědavý, co nás ještě čeká. 🙂

Chcete jít s námi na kafe příště vy? Přidejte se k Vojtovi! Volná místa!